Windows 8: Jak funguje aplikace Metro

Windows 8 představuje nový typ aplikací, aplikace ve stylu Metro nebo moderního uživatelského rozhraní podle nejnovějších názvů společnosti Microsoft. Nejsou to aplikace, na které jsme zvyklí, alespoň ne na počítači. Proto se v tomto pokračování našeho speciálu ponoříme do toho, jaká aplikace Metro je a jak funguje.

Rozhraní aplikace Metro: panely nástrojů a navigace

Internet Explorer Metro implementuje spodní a horní navigační lišty.

Hlavním konceptem Metra je, že nejdůležitější je obsah.Z tohoto důvodu budou mít aplikace ve Windows 8 poměrně málo ovládacích prvků v rozhraní, které se zaměří na zobrazování textu, videa, obrázků nebo čehokoli jiného. Stále však potřebujeme ovládání, nemůžeme vše obcházet gesty. Z tohoto důvodu mají aplikace Metro určité společné prvky rozhraní, které nám pomáhají provádět určité úkoly: hlavním z nich je panel aplikací nebo panel nástrojů.

Tato lišta obsahuje všechny příkazy, které můžeme použít na každé z obrazovek aplikace, a nejdůležitější na ní (a hlavním rozdílem oproti Windows Phone) je to, že je kontextová, tj. se přizpůsobuje tomu, co děláme.

Panel aplikací je při používání aplikace skrytý a nezobrazí se, dokud nepřejedeme prstem ze spodní části obrazovky. Důvod? Normálně nepotřebujeme příkazy, které tam jsou, a je méně nepříjemné, když je to skryté a vynesené jen v případě potřeby.

V některých situacích však toto lomítko potřebujeme. Když například vybíráme několik prvků, nejpravděpodobnější je, že s nimi chceme něco udělat: smazat je, přidat je do složky... Když tedy vyberete více prvků, automaticky se zobrazí spodní lišta, která bude mít tlačítka, která potřebujete.

Zpravodajská aplikace používá k navigaci mezi sekcemi horní lištu.

Aplikace mohou také obsahovat horní navigační lištu, která se zobrazí po přejetí prstem z horní části obrazovky. Tato lišta nám umožňuje přejít do různých částí aplikace nebo se vrátit zpět, pokud má aplikace lineární navigační systém.

Ne všechny aplikace jej implementují stejným způsobem: například v Internet Exploreru se používá k navigaci mezi kartami, v obchodě k přechodu do různých sekcí... Microsoft nevynucuje společné design, ale nabádá k tomu, že účelem této lišty je vždy pohybovat se mezi různými částmi aplikace.

Za zobrazením celé obrazovky

Metro také přináší změnu konceptu, pokud jde o to, jak se aplikace zobrazují na obrazovce. Když s nimi normálně pracujeme, budou maximalizovány, ale při jejich provádění máme jiné možnosti. Aplikace můžeme například přilepit ke straně obrazovky a zabírat tak pouze třetinu prostoru.

Mějte na paměti, že nejde jen o změnu velikosti, ale také o zobrazení věcí jinak, než jsou zobrazeny na celé obrazovce, a je to vývojář, kdo musí implementovat rozhraní, které nejlépe vyhovuje tomuto režimu.

"Na druhou stranu můžeme také spouštět aplikace Metro prostřednictvím kouzel. Řekněme, že sledujeme novinku a chceme se o ni podělit. Pomocí tlačítka sdílení na pravé liště můžeme vybrat aplikaci, která spustí dialog>"

Když něco sdílíme, aplikace poběží se speciálním rozhraním pro sdílení.

Je to také rozdíl oproti desktopovým aplikacím. Ve Windows 7 pro sdílení z jedné aplikace do druhé přetáhneme (nebo zkopírujeme a vložíme); z pohledu vývojáře poměrně hrubá metoda. Ve Windows 8 je to systém, který umožňuje aplikacím mezi sebou komunikovat, čímž otevírá dveře bohatším interakcím.

Na druhou stranu má Microsoft výrazné rozdíly s jinými mobilními systémy a tablety. Skutečnost, že je na obrazovce několik aplikací, přestože jde o tak jednoduchý koncept, je něco, co Android ani iOS neudělal, a to je opravdu užitečné, když máme tablet s dostatečnou obrazovkou. Je to jedna z výhod toho, že Windows 8 je systém, který pochází z desktopu a ne z mobilu.

Model spouštění aplikací Metro

Při prvním otevření aplikace Metro vás jistě zaujal fakt, že nemá tlačítko pro zavření. Je to něco typičtějšího pro mobilní aplikaci než běžnou aplikaci pro Windows. Možná jste si také všimli, že když aplikace není na obrazovce, nedělá nic a zůstává zamrzlá.

Tyto rozdíly nám dávají tři možné stavy aplikace Metro: spuštěná, pozastavená a zastavená (neběží). Když aplikaci poprvé spustíme, přejde do stavu, kdy s ní můžeme pracovat. Pokud přepneme na jinou aplikaci, stav se pozastaví: Windows uloží stav aplikace do paměti, ale pozastaví všechny procesy, které má spuštěné.

"Kdykoli uvidíte úvodní obrazovku>Toto je jedna z nejdůležitějších věcí: zatímco normální aplikace by stále běžela minimalizovaná, aplikace Metro nikoli. To má několik výhod, především nižší spotřebu CPU; ale také nepohodlné: nemůžeme nechat proces běžet na pozadí a aplikace nám nemůže zavolat> "

Dokud je aplikace pozastavena a existuje paměť, systém Windows bude nadále ukládat její stav. Když se k němu vrátíte změnou aplikací nebo opětovným kliknutím na jeho ikonu, znovu se aktivuje a obnoví svůj předchozí stav. Pokud naopak není dostatek paměti RAM, Windows aplikaci zcela ukončí. Když jej znovu spustíte, neobnoví se automaticky svůj stav a poběží od začátku, pokud jej vývojář nenaprogramoval tak, aby při vypnutí ukládal data pro obnovení.

Jak vidíte, jedná se o model typičtější pro mobily než pro počítač a také s sebou nese změnu mentality při používání těchto aplikací.Není třeba zabíjet aplikace Metro, když máte v počítači mnoho aplikací, protože systém to již provádí automaticky.

"Nemusíme se starat ani o zavření aplikace, když ji ukončíme. Za prvé, protože z našeho pohledu pozastavená aplikace nezabírá systémové prostředky, není nic špatného na tom, když ji tam necháte. A za druhé, protože to ani neumíme: neexistuje žádná možnost ukončení, dokonce ani nepřetržité stisknutí tlačítka Zpět jako ve Windows Phone."

Nevýhody: více omezení než tradiční aplikace

Windows Store nutí aplikace Metro splnit určité požadavky na aplikace: jedno porušení a aplikaci odmítnou.

Jak jsem již řekl, Metro aplikace přináší mnoho zajímavých mobilních konceptů. Bohužel také přicházejí s omezeními, která musí vývojáři dodržovat, někdy proto, že jim WinRT API nedává na výběr, a někdy proto, že nebudou přijímat aplikace ve Windows Phone Store.

Prvním je způsob distribuce aplikací. Musí být plně obsaženy v balíčku aplikace, nemohou stahovat další spustitelné komponenty, aby fungovaly. To znamená, že se nepoužívají frameworky jako Java a aplikace s několika binárními komponentami (například distribuce LaTeXu) musí zvládnout dát vše dohromady do jednoho balíčku, aniž by se cokoliv stahovalo do uživatelského prostoru.

Máme také více technických omezení pro přístup k nízkoúrovňovým systémovým rozhraním API. Nelze například použít Sockets, což narušuje kompatibilitu s mnoha existujícími knihovnami a také zabraňuje vytváření složitějších aplikací, které přenášejí data po síti.

Metro také prosazuje skutečnost, že aplikace jsou vzájemně izolované. Tím se zabrání vytváření spouštěčů aplikací, nelze upravovat vlastnosti aplikací Metro a neumí spolu komunikovat jinak než sdílením souborů... Uzavře to spoustu možností vzhledem k tomu, co máme na ploše .

A to vše společně s omezeními, která společnost Microsoft uplatňuje na Windows Store: obsah, který může být pro některé urážlivý, bezpečnostní aplikace, které lze detekovat jako malware... Pokud se v procesu kontroly něco najde která porušuje pravidla, bude aplikace zamítnuta a k uživatelům se nedostane, dokud nebudou chyby opraveny.

Tato omezení podporují myšlenku, že aplikace Metro nebudou sloužit k seriózní práci na počítači. Osobně s tím úplně nesouhlasím (s aplikací Metro by se dal vytvořit UML design třeba pro komplexní aplikaci), ale je pravda, že to nebudou aplikace s tolika možnostmi jako ty desktopové .

Na druhou stranu, protože se jedná o jednodušší aplikace a s uzavřenějšími funkcemi, bude jejich používání pro uživatele mnohem jednodušší. Jádrem věci je nalezení rovnováhy mezi společným rozhraním a chováním a svobodou danou vývojářům a myslím, že Microsoftu se podařilo najít sladkou tečku s aplikacemi Metro.

Speciální Windows 8 do hloubky